Odborný partner Poslanecká sněmovna |
- TERMÍN: pondělí 27. května 2024; 9.00 - 17.00
- MÍSTO: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Malostranské náměstí 7, Praha 1
- JEDNACÍ JAZYK: čeština
- ÚČAST: Účast je omezena na odbornou veřejnost a je pouze na pozvání. V případě zájmu o účast se prosím zaregistrujte online. Vaše žádost bude posouzena a o možnosti účasti budete včas informováni.
- PROGRAM KONFERENCE
- ZÁVĚRY KONFERENCE
- AUDIO KONFERENČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ
- PREZENTACE
- FOTOGALERIE
- DŮLEŽITÉ POJMY
- KONFERENCE I/2023
- ONLINE REGISTRACE byla již ukončena
- ONLINE STREAM - Konference byla přenášena živě a její záznam je k dispozici také ve videoarchivu Poslanecké sněmovny
Pod záštitou předsedy Výboru pro bezpečnost PSP ČR
Konference Vnitřní bezpečnost a odolnost státu je organizována pod záštitou předsedy Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, PhDr. Pavla Žáčka, Ph.D. |
CÍL KONFERENCE
HLAVNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
VNITŘNÍ BEZPEČNOST A ODOLNOST STÁTU II.
Cíl pokračování konference - integrace, optimalizace a zefektivnění bezpečnostního systému ČR
Konference bude rozdělena do těchto čtyř tematických panelů:
9.00 - 10.45 PANEL 1: Komplexní přístup k bezpečnosti České republiky včetně financování
moderuje: | PhDr. Pavel ŽÁČEK, Ph.D. – předseda výboru pro bezpečnost PS PČR |
panelisté: |
Tomáš POJAR, MA – poradce pro národní bezpečnost |
Mgr. Radek KAŇA – náměstek ministra vnitra | |
PhDr. Jan JIREŠ, Ph.D. – vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany | |
Tomáš VRBÍK – náměstek ministra dopravy; prezentace | |
Ondřej PROFANT – náměstek ministra pro legislativu | |
10.45 - 11.00 | Coffee break |
téma: hlavní pilíře bezpečnostního systému státu; integrace a spolupráce bezpečnostních sil; dostupnost informací ve státních registrech; kompatibilita sdílených informací a komunikace napříč složkami (odstranění resortismu); zajištění mobility (nejen pro vlastní složky, ale také pro úkoly Host Nation Support); stabilní financování jako nutný předpoklad bezpečnosti; efektivní využívání finančních prostředků a jejich alokace
11.00 - 12.45 PANEL 2: Aktuální problémy při posilování bezpečnosti České republiky
moderuje: | PhDr. Pavel ŽÁČEK, Ph.D. – předseda výboru pro bezpečnost PS PČR |
panelisté: | genpor. Mgr. Martin VONDRÁŠEK – policejní prezident Policie ČR; prezentace |
genpor. Ing. Vladimír VLČEK, Ph.D., MBA – generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR; prezentace | |
genpor. Ing. Karel ŘEHKA – náčelník Generálního štábu AČR | |
Ing. Pavel ŠVAGR, CSc. – předseda Správy státních hmotných rezerv; prezentace | |
Ing. Tomáš KREJČÍ – náměstek ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost | |
12.45 - 13.15 | Přestávka na oběd |
téma: spolupráce ozbrojených a bezpečnostních složek; jednotný komunikační standard; integrace bezpečnostních složek; spolupráce s civilním sektorem; role mezinárodní spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti státu
13.15 - 15.00 PANEL 3: Informační bezpečnost a pokročilé technologie
moderuje: | PhDr. Pavel ŽÁČEK, Ph.D. – předseda výboru pro bezpečnost PS PČR |
panelisté: | Mgr. Pavel FISCHER – předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR |
genmjr. Michal KOUDELKA – ředitel Bezpečnostní informační služby | |
genpor. Ing. Jan BEROUN – ředitel Vojenského zpravodajství | |
Mgr. Jan ČUŘÍN – ředitel Národního bezpečnostního úřadu; prezentace | |
plk. gšt. doc. Mgr. Ing. Libor KUTĚJ, Ph.D. – ředitel Ústavu zpravodajských studií | |
15.00 - 15.15 | Coffee break |
téma: informační bezpečnost; vývoj kybernetických hrozeb; ochrana kritické informační infrastruktury; implementace přelomových technologií a inovací; boj proti šíření dezinformací a nepřátelské propagandy; mezinárodní sdílení informací pro zvýšení bezpečnosti
15.15 - 17.00 PANEL 4: Bezpečnostní incidenty: Jsme připraveni na moderní hrozby?
moderuje: | PhDr. Pavel ŽÁČEK, Ph.D. – předseda výboru pro bezpečnost PS PČR |
panelisté: | plk. Mgr. Radek NEZBEDA – náměstek ředitele NCOZ pro podporu výkonu; prezentace |
brig. gen. v.v. Mgr. David DLOUHÝ, Ph.D. – rektor Policejní akademie ČR; prezentace | |
brig. gen. Miroslav HOFÍREK, M.S. – ředitel Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany | |
17.00 | Zakončení konference |
téma: krizové řízení při bezpečnostním incidentu většího rozsahu; zkušenosti a krizové plánování; osvědčené postupy pro krizové řízení, reakci na bezpečnostní incidenty a obnovu; nejnovější trendy v oblasti hrozeb; analýza známých incidentů a modelování nových hrozeb
V prvním panelu se zaměříme na identifikaci hlavních trendů a výzev v oblasti vnitřní bezpečnosti, na připravenost bezpečnostního systému ČR a možnosti jeho posílení. Pro pochopení a efektivní ochranu proti měnícím se bezpečnostním hrozbám je nezbytná jejich důkladná analýza, stejně jako analýza samotného bezpečnostního systému a aktivní přístup k jeho průběžnému posilování. Je třeba zpracovávat velké množství dat a vytvořit podmínky k efektivnímu nakládání s nimi. Využití nových přelomových technologií a inovativních postupů se stává nutným předpokladem k úspěchu. Bezpečnost a odolnost státu je komplexní koncept, který zahrnuje širokou škálu faktorů, od fungování demokratických institucí a právního státu až po akceschopnost bezpečnostních složek a odolnost kritické infrastruktury. Slabá demokracie může vést k nestabilitě a náchylnosti k extremismu, zatímco neadekvátně financované bezpečnostní složky mohou být neschopné čelit novým hrozbám. Společně se chceme věnovat různým modelům financování, analyzovat efektivitu stávajících systémů a navrhovat řešení, která zajistí, že naše bezpečnostní složky budou mít potřebné zdroje k plnění svých úkolů. Bezpečnostní systém musí být robustní, flexibilní a adaptabilní na měnící se hrozby, aby dokázal ochránit naše občany i infrastrukturu. Zároveň musí respektovat základní principy demokracie a lidských práv.
#2 Aktuální problémy při posilování bezpečnosti České republiky
Tento panel si klade za cíl prodiskutovat klíčové otázky týkající se propojování a spolupráce aktérů vnitřní a vnější bezpečnosti ve vztahu k druhu a rozsahu hrozeb. Cílem je nahlédnout problémy z různé perspektivy a hledat synergická řešení, která zvýší odolnosti země a jednotlivých institucí vůči všem typům hrozeb. Úspěšná bezpečnostní strategie vyžaduje úzkou spolupráci mezi všemi relevantními aktéry, jakými jsou Integrovaný záchranný systém, bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, armádní složky a civilní orgány. Důležitým tématem budou otázky efektivní koordinace, komunikace, sdílení informací a spolupráce mezi bezpečnostními složkami i dalšími státními orgány.
#3 Informační bezpečnost a pokročilé technologie
Třetí panel bude zaměřen na téma informační bezpečnosti a implementace pokročilých technologií v rámci bezpečnostního systému České republiky. Jedním z pilířů bezpečnosti státu je nezbytné penzum informací. Jejich získávání, ukládání, zpracování, analýza a ochrana. Záměrem je představit cesty, jak posílit odolnost kritické infrastruktury, chránit citlivé informace a zajistit kontinuitu fungování státních institucí v případech mimořádných událostí. Jakým způsobem čelit šíření dezinformací a nepřátelské propagandy zaměřené na rozklad ústavního zřízení a demokratických institucí. Dále se chceme věnovat implementaci pokročilých technologií, jakými jsou umělá inteligence, které nám pomohou lépe identifikovat a odrazit kybernetické útoky, chránit data, bojovat proti kriminalitě a terorismu, posílit celkovou bezpečnost.
#4 Bezpečnostní incidenty: Jsme připraveni na moderní hrozby?
Posledním z klíčových témat konference jsou otázka, nakolik jsou státní orgány ČR v kontextu zahraniční spolupráce (NATO, EU) připravené čelit bezpečnostním incidentům většího rozsahu. Kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu, teroristické útoky státních i nestátních aktérů, průmyslové nehody, přírodní katastrofy, nebo masivní vlivové a informační působení, jenom namátkou. I přes nemožnost prezentovat režimové podrobnosti, považujeme za nutné informovat veřejnost o existenci robustních plánů a kapacit pro zvládání bezpečnostních incidentů.
DŮLEŽITÉ POJMY
Bezpečnost státu je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, komunity a zabezpečení funkce společnosti, k jehož úspěšnému uplatnění je nezbytné zajistit funkčnost dotčených orgánů státní správy a samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob a rozvíjení procesů a nástrojů, které slouží k posilování bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.
Vnitřní bezpečnost státu je stav maximální míry eliminace hrozeb ohrožujících stát a jeho zájmy zevnitř. Jde o souhrn vnitřních bezpečnostních podmínek, legislativních norem a opatření, kterými stát zajišťuje demokracii, ekonomickou prosperitu a bezpečnost občanů, a kterými rovněž stanoví a prosazuje normy morálky a společenského vědomí. Stát musí být k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a ochoten.
Vnější bezpečnost státu je stav maximální míry eliminace hrozeb ohrožujících stát a jeho zájmy zvnějšku. Hrozby mohou být vojenské nebo ekonomické povahy, mohou mít charakter migrační vlny apod. Jde také o souhrn mezinárodněpolitických, ekonomických a vojenských vztahů státu s okolními státy a koalicemi, jejichž prostřednictvím prosazuje své státní zájmy. Hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností může být neostrá a může docházet i k prolínání dopadů jednotlivých bezpečnostních opatření. Nelze tedy často jednoznačně tvrdit, že se konkrétní ohrožení či aktivity vztahují jen k jednomu z rozměrů bezpečnosti.
Odolnost státu – schopnost odolat a rychle se zotavit z úmyslných útoků, nehod, přírodních katastrof i nekonvenčních stresů, otřesů a hrozeb pro naši ekonomiku a demokratický systém. Součástí odolnosti státu je řada cílů a úkolů v oblastech kritické infrastruktury, dodavatelských řetězců a kybernetického prostoru. V praxi jde především o:
- Adaptaci na měnící se životní a bezpečnostní podmínky
- Odolnost vůči systémovým narušením
- Zajištění rychlé obnovy
- Individuální připravenost
Fungující bezpečnostní systém je nutné vytvářet a udržovat jako systém komplexní, který zajišťuje propojenost roviny politické, zákonodárné, vojenské, zajišťování vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, roviny hospodářské a finanční, stejně jako např. sociální atd.
Základní funkcí bezpečnostního systému je plánování, řízení, koordinace a vyhodnocování činností jednotlivých prvků při zajišťování bezpečnosti státu. Systém musí adekvátně a operativně reagovat na hrozby a rizika a musí být schopen koncepčně a dlouhodobě reagovat na měnící se bezpečnostní prostředí.
Bezpečnostní systém ČR tvoří vzájemně propojené prvky zákonodárné, výkonné a soudní moci, prvky územní samosprávy, ale i právnické a fyzické osoby, nesoucí svůj díl odpovědnosti za zajištění bezpečnosti ČR.
Prvky bezpečnostního systému ČR vytvářejí hierarchickou strukturu, jsou centrálně řízeny a koordinovány, případně na jednotlivých úrovních působí samostatně v rozsahu své působnosti. Bezpečnostní systém ČR je možné strukturovat následovně:
- Ústřední prvky – Prezident, Parlament, Vláda, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady
- Ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, havarijní služby
- Územní prvky – Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a jejich pracovní orgány krizového řízení, právnické a fyzické osoby
ÚČAST A REGISTRACE
Účast je omezena na odbornou veřejnost a je pouze na pozvání. Vaše žádosti budou posouzeny a o možnosti účasti budete včas informováni.Informace budou doplňovány průběžně.